top of page
Vyhledat
  • Obrázek autoraDaniel Tobola

OBHÁJCE EX OFFO (1.10.2014)


Za 3 roky, co mám vlastní kancelář, jsem převzal a z větší části ukončil 96 trestních kauz: od nepodstatných prkotin (nikoli z ohledu klientů) až po opravdu rozsáhlé případy, které řešil ÚOOZ. Dovolím si říct, že mě to řadí mezi víceméně protřelé advokáty. A jako většina „trestařů“ pracuji i jako obhájce ex offo, tedy zpravidla v případech nutné obhajoby, kdy si klient nezvolí svého obhájce na plnou moc.

A přesto, nebo právě proto, mě nepřestává šokovat přístup některých klientů, resp. jejich nedůvěra v obhajobu ex offo. Vezměme si příklad, kdy jsem ustanoven v noci, přijedu na místo, po poradě s klientem s ním absolvuji výslech, popřípadě i výslechy ostatních obžalovaných. Po půlnoci přijíždím domů a črtám si koncept stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Ráno koncept dodělám a odešlu na příslušné oddělení Policie ČR. V poledne pak uháním na vazební jednání, kde (světe, div se) je klient propuštěn ze zadržení. Poté následuje několik dní klidu před bouří, kdy se nic neděje. Tedy kromě opakovaných telefonátů klienta a opakovaného ujišťování, že je to normální a že vyšetřovatelé opravdu neřeší pouze kauzu mého klienta. Zpravidla za užití opakovaného vtípku, že pokud chtěl, aby jeho věc byla řešena přednostně, mohli jsme jej ponechat ve vazbě. (Uznávám, že kromě mě se mu nikdo nikdy nezasmál.)

Opravdové překvapení přijde po týdnu, zpravidla den před nařízenými výslechy, kdy se ozve jiný advokát s tím, že obhajobu přebírá. Nezřídka je velmi překvapen, když mu tvrdím, že na úkony se dostavit musím, dokud mi nepředloží plnou moc, kterou (prý ve spěchu) nemá od klienta podepsanou. V tu chvíli již chápu, že kolega se trestnímu právu nevěnuje. Nevadí – pošlete mi alespoň konvertovanou plnou moc s elektronickým podpisem do datové schránky. Aha, konvertovat neumí a datovou schránku přece může používat jen pro komunikaci s orgány veřejné moci. Následuje tedy osobní schůzka s klientem, kde dojde k ukončení zastupování a převzetí spisu. To už mi nedá a zeptám se: proč jste si zvolil jiného obhájce? „Když on mě pan doktor před lety perfektně rozvedl a navíc… víte, to ex offo je takové, že vy se tomu za ty peníze stejně moc nevěnujete, ne?“

Takže kolega je civilní advokát, umí „vyhrát“ rozvod, účtuje si víc než já a s „trestem“ nemá příliš zkušeností. (To samo o sobě samozřejmě neznamená, že případ nezvládne.) Přesto má od klienta větší důvěru, protože já jsem JEN ex offo.

Popravdě tomu moc nerozumím a kladu si otázku z čeho pramení ta nedůvěra. Možná mi v hledání odpovědi pomůže zalistovat v oblíbených knížkách – tentokrát (a na těchto stránkách opět) Povídky z první kapsy.

Karel Čapek – Případ Selvinův „A teď si vezměte proces: trval všeho všudy půl dne. Frank Selvin prostě tvrdil, že je nevinen, že byl na procházce, pak šel rovnou domů a spal. Žádný ze svědků nebyl podroben křížovému výslechu. Advokát Frankův – to se rozumí ex offo, protože paní Selvinová na lepšího advokáta peníze neměla – byl takový starý dobrák a idiot, který se omezil na to, že upozorňoval na mládí svého nerozvážného klienta a se slzami v očích prosil velkodušné porotce o shovívavost.“

Tak to Vám, pane Čapku, pěkně děkuju.

9 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

コメント


Příspěvek: Blog2_Post
bottom of page